Kapitola 1 · Větev B · Štěpán Páleč
Otočil jsem se a odešel. Písař čekal venku opřený o zeď, mladý kluk s pergamenem pod paží. Šli jsme spolu ulicí a já jsem odpovídal na jeho otázky. Betlémská kaple za námi postupně utichala. Postavená před dvaceti lety speciálně pro česká kázání – žádný oltář, žádný presbytář, jen holé zdi a kazatelna pro tři tisíce lidí. Místní ji nazývali Betlém. Jediné místo v Praze kde se kázalo česky, pro všechny. Právě proto byla nebezpečná. Jan Hus nemluvil k učencům v latině, mluvil k lidu v jejich jazyce. A lid poslouchal. „Mistře Pálči, kázal dnes Mistr Hus proti odpustkové bule?" „Ano." „Popíral autoritu Svatého otce?" „Ano." „Byli jste přítomen celou dobu?" Zaváhal jsem. Jen na vteřinu. „Ano," řekl jsem. Slova mi šla snadno. Skoro až příliš.
Kapitola dokončena
Kapitola 2 → Cesta do Kostnice